Kapitoly
Atlas je členěn do šesti barevně odlišených kapitol, aby pomohl lépe organizovat rozmanitost těchto míst.
Kapitola se věnuje místům, která vyplývají ze samotného vymezení a tvaru území Prahy. Zaměřuje se na polohu, vzdálenost, nadmořskou výšku i různé možnosti, jak v nepravidelném území hledat jeho střed.
Pražské póly
Čtyři krajní body Prahy. Betonové sloupky je označují jen přibližně – skutečná hranice města často leží o několik metrů jinde
Nejnižší bod
Vltava opouští Prahu na severu Prahy oblasti zvané Zámky. Výška její hladiny zde kolísá přibližně kolem 175,4 m n. m.
Nejvyšší bod
Nejvýše položené místo Prahy není na Petříně ani na Bílé hoře. Leží v poli u Zličína, na západní hranici města
Středy
Praha nemá jeden daný střed. Záleží na tom, zda hledáme těžiště území, průsečík krajních bodů nebo místo nejdále od hranice
Přírodní prostředí v Praze nezůstává stranou městského života. Kapitola sleduje místa, kde se projevuje působení vody, reliéfu a vegetace, ale také krajinu, kterou člověk výrazně upravil a která dnes získala nový význam.
Vodopády a kaskády v Zoo Praha
Areál zoologické zahrady ukrývá patnáct vodopádů a vodních kaskád, většina z nich je součástí výběhů a pavilonů
Vodopády v Modřanské rokli
Voda zde stále mění podobu rokle. Jeden z vodopádů měl před lety přes dva metry, postupná eroze jeho výšku neustále snižuje
Milíčovský vrch
Tři kopce u stanice metra Háje vznikly z výkopového materiálu při stavbě Jižního Města a linky metra C
Soutok Berounky a Vltavy
Na okraji Prahy se setkávají dvě velké řeky. Jejich niva má přes 1 300 hektarů a má se proměnit v rozsáhlý příměstský park
Pod povrchem města se skrývají podzemní toky i technické stavby. Kapitola ukazuje, že pražské podzemí není jednotný svět, ale soubor míst vzniklých rozdílnými přírodními i lidskými procesy.
Dopravní infrastruktura město nejen propojuje, ale také dlouhodobě mění jeho podobu. Kapitola se zaměřuje na místa spojená se železnicí, tramvajemi a silničními stavbami, jejichž současná podoba často odráží proměnlivý vývoj města.
Smíchov severní nástupiště
Někdejší nádraží fungovalo od roku 1862. Provoz skončil v říjnu 2023 a areál čeká rozsáhlá proměna
Smyčka Dlabačov
Bývalé „tramvajové nádraží“ pod Strahovem dnes slouží mimo jiné historické lince 42 a ukrývá bistro ve vyřazeném voze T3
Nedokončený most přes Pražský okruh
Most u Komořan měl napojit Modřany na Pražský okruh. Stavba byla zastavena a konstrukce stojí nedokončená dodnes
Ulice jsou základní kostrou města. Jejich délka, šířka, průběh i názvy někdy ukazují nečekané souvislosti mezi historickou zástavbou, každodenním pohybem lidí a proměnou veřejného prostoru.
Nejkratší ulice
Ulice Jiřího Červeného na Kampě měří 27 metrů. Název získala až v roce 2001, podle přání samotného kabaretiéra
Nejužší ulička
Třináct metrů dlouhý průchod na Malé Straně má v nejužším místě necelého půl metru. Provoz zde řídí semafor
Do poslední kapitoly patří místa, která nelze jednoznačně zařadit jinam. Spojuje je neobvyklý příběh, pozoruhodná minulost a výrazný kontrast mezi jejich někdejší a dnešní podobou.
Barrandovské koupaliště
Z někdejšího koupaliště pod Barrandovskými terasami zůstaly zarostlé zbytky bazénu, teras, schodišť i fragment kašny
Schodiště v Kunratickém lese
Poškozené schodiště vzniklo ve 30. letech jako práce pro nezaměstnané. Během Pražského povstání bylo zničeno a už nebylo obnoveno